Nejen lan

V mlze nad městem

v moci karabin a snů

skoro čtyřicátník

spoután s domy lanovím

šedý plášť jak myš

prostě dobrý člověk, víš, zde slouží

Nad zemí se houpá

štětkou máchá

jak chvátá

zítra že má být hotová

paráda tak a taková

Zavoní santál

mezi stojany skrz rám

se doma paletám omlouvá

lásky paladin

hledá návod jak žít

vnitřní má jak najít klid

se pídí

Podnájmem bloumá

hned se čertí

hned mírní...

Z mlhy nad městem

mezi kamením

(šat má jako z pomeranče)

stoupá

na rtu lanolín

suchý chléb mu zbyl

nové plátno, nový styl má

A možná začne Ian studovat motýly

až se vrátí z kopců, kde se daří čaji

zatím si hlavu halí do hedvábí

trpí dipterofóbií

Na své snad se pouti zastaví na chvíli

domů, prozradí si, že se těší na léto

zatím si hlavu holou halí do súr

že bojí se běžný žít, mi, život, říká

Nad zemí kráčí

trochu kulhá

jak chvátá

pokaždé ztratí vteřin pár

než další krok ho rozhoupá

Ční

jako vodojem nad tím

co se horizontem vnímá

noří do keřů

drží východní směr

šerem podél značek z per

odchází

odchází