Původně paví

Smíš mi fouknout do peří

jsi bílá laň

jemně tě opráším

všímej si co říkám

Vstáváš dávno pro mě víš?

už znám tvou dlaň

v rýhách mě potkáváš

všímej si co říkám

vnímej co ti říkám

Jsou dny kdy ve mě doduní tamtamy

do tmy se propadne starý svár

jsem nadšen objemy

svými kůrami

kmen pevně rostlý a k tomu stár

Stříbrem čmárá do vlasů

a úlevný je pouze Múzy ze sna úsměv letmý

Zády se obrátím a spím

všímej si co říkám

vnímej co ti říkám

Tak ta mi voní nevoní tamta mi

své stavby odhalím nosný trám

postupně naznačím tóny úvahy

původně kosí i hrací plán

Před trojcestím

končí týden dárků

rozloučím se

scházím do polí

zas prázdnější

už víc se k vám

neotočím.

Nápadně bosý

a asi trochu staarr