Nino

Normo? Sestro!

Normo, kdy přijdeš?

Víš, co mi schází.

Svízel je v tom,

že jsem věčně sám.

Usínat bych moh bez nesnází,

vzbouzet se s tím,

s tím, že tě mám.

Normo, jak rád bych

vklouzl do polštářů,

s tvou pohádkou

zase usínal.

Zní tak hezky:

Byl jednou jeden král...

Vyprávěj ten příběh dál....

Nech sestru být, teď neslyší.

Kdopak jsi?

Jsem přítel tvůj.

Ze všech blízkých tvých jsem nejbližší.

Zůstaň!

Vždyť zůstávám.

Dík, žes mi právě přátelství slíbil.

Stýskat si míň budu za nocí.

Ten svět zdejší

spíš ke mě zlý byl.

Smířím se s ním s tvou pomocí.

Pomoz mi v nouzi,

prijď, když jsem v úzkých.

Ten stejný slib

chci ti taky dát.

Tvou šťastnou hvězdou

já budu taky rád.

Tou, co svítit má a hřát.