Za To Nemohou Andělé

Kreslím si kreslím tvou tvář

Skicář mi slouží jako snář

Kresba je zkreslená tím

Že už řadu dní snem jsi mým

Lásko na portrétu mém

Stáváš se málem andělem

Teď však ta pápěří tvá

Sprška deštivá spláchnout má

Jen déšť smáčí tvých křídel pár

Z útržků mých čar

Vyvanul tvůj chat noir

Jen déšť smáčí tvá křídla dál

Anděl jenž snad lhal

není už čím se zdál

čím se zdál

Vkládáme nocí i dnem

Do všech jež nejvíc milujem

Zítřejší prozření své

Za to nemohou andělé

Za to nemohou andělé

Jen déšť smáčí tvých křídel pár

Autor naivních čar

Cítí se náhle stár

Jen déšť smáčí tvá křídla dál

Anděl jenž snad lhal

není už čím se zdál

Dva dny může lejt

Tvář méně půvabnou máš

Lásko má

Dva dny může lejt

V mých očích zůstává náš

Jen déšť smývá pár křídel tvých

Křídel průzračných

Kdo z nás dvou spáchal hřích

Jen déšť zbavil tvá křídla krás

Selhal někdo z nás

Anděl né

Můj sen lež

Hříšníkem byl déšť

Jen déšť