1968

1. Původním záměrem bylo pár slov,

Vykřičníky jenž by svědomím zněly.

Chtěl by jsem žalovat prokletý rok,

Kdy Čechové nestříleli.

2. Chtěl jsem být jízlivý k mlčení mas,

Na starou jizvu pak chtěl jsem se ptát,

Fakty mě zděsil ten šílený čas,

Ten rok osmašedesát.

R: U okna stojíš a pláčeš Danielo,

O čem pak ten kluk v tvým břiše sní,

Ten rok se prý téměř nestřílelo,

A ten kluk to teďka vkládá do písní.

3. Víc než šest tisíc tanků nám zacpalo krk,

a osmset letadel jak hejna vran,

hrdiny zahnaly za první smrk,

zhasli nás ze všech stran.

4. Tanky tu duněly ulicemi,

Národní muzeum rozstříleli,

Půl miliónu chlapů z pěti zemí,

Ráj pro mosazný včely

Ami Emi

R: Pár hodin trvala poprava jarní touhy,

Nechce se věřit co v rádiu povídá pán,

Prapory zdobily smutné krvavé šmouhy,

Svobodný národ byl za chvilku ukřižován.

R: U okna stojíš a pláčeš Danielo...

5. V očích máš slzy Danielo,

Neboj a věř že zas bude líp,

To se ještě tenkrát nevědělo,

Zda Bůh se navrátí nad horu Říp.

6. V očích mužů ponížení,

Bezmocně otáčí dopravní značky,

Zranění lidé a ublížení,

Z velmi těžké nakládačky.

7. A v naší louži našli se tací,

Kteří sem volali cizí tanky,

Ti dobře slouží a tak se to vrací,

Na kolej bité kurtyzánky.

R: Pár hodin trvala poprava jarní touhy...

R: U okna stojíš a pláčeš Danielo...

8. U okna stojíš a pláčeš Danielo,

Neboj a věř že zas bude líp,

To se ještě tenkrát nevědělo,

Zda Bůh se navrátí nad horu Říp.