Bílá hora

1. Stav ne podobný usínání.

Tma je však jiná, než je obvyklé.

Přilbylce zbytečně tu kdysi horkou hlavu chrání.

Ticho je nápadné a nezvyklé.

To ticho je nápadné a nezvyklé.

2. Za chvíli zastaví se čas v šarlatové koupeli.

Pozemská cesta má svůj ukrytý cíl.

Ten tvůj byl namalován blískavou čepelí

a jen tak se náhle z mhly vynořil.

Jen tak se náhle z mhly vynořil.

3. Tajemná ruka kohosi neviditelného

nahoře zhasí v oboře letohrádku

hvězda svíci žití tvého.

Své milé panně nikdy už nepolíbíš čelo.

Pomalu prchá z obalu podstata

a země zpátky přijme tělo.

R: Plály tenkrát oči plály,

když statečné a pyšné vlajky vlály.

Stáli, pevně v řadě stáli,

jenže zimní loutka nerovná se králi.

4. Do konce zbývá jen pár okamžiků

a z toho všeho bude zase nic.

Ta bitva připomíná průnik vlků do kurníku.

Ty jsou teď ožralí a s mečem čumí na měsíc.

Ožralí teď čumí na měsíc.

5. Myslíš na to jak přes tělo kamaráda padáš

k cizímu meči docela svědčil úprk

a tvá nechráněná záda.

Je hloupou tečkou za žitím udatného reka,

že malá díra tě otevírá právě z druhé strany,

než bys čekal.

R: Plály tenkrát oči plály...

+ Hráli jste si na armádu hráli.

Věčné ledy potom rychle tály.

Smáli jste se protivníkům v dáli

a pak utíkali.

6. V té malé, cizí, pitomé zemi

bez žoldu vypustil si duši.

V té zemi bohaté na problémy

přestalo tvoje srdce bušit.

7. V zadnici světa hrdino zapsal si se jménem do dějin.

Konec nadějí tvoje jméno rádi tady zapomenem.

Jen bílá hora zůstane černou bílou horou

a u nás navždy vzpomene každý na ta temná mračna nad oborou.

R: Plály tenkrát oči plály...

+ Hráli jste si na armádu hráli...