Dechovka

Štěpán:

Myslím si, že Krysař ji má moc rád.

Štěpánovka:

Ti dva se raději neměli znát.

Štěpán:

Neměl pryč vodcházet, bude mi scházet.

Měl jsem ho tak ňák rád.

Štěpánovka:

To se zase vytáhli.

Štěpán:

Ostrovani milí!

Štěpánovka:

I Krysaře natáhli!

Štěpán:

To dělaj každou chvíli.

Štěpánovka:

Myslím, že to přehnali a ďábla vyvolali.

Na jeho duši sáhli.

Štěpán:

My ponesem riziko!

Štěpánovka:

S nima jako vždycky.

Štěpán:

Nám hodí to na triko!

Štěpánovka:

To je nelogický.

Vždyť za to nemůžem!

Štěpán:

Flétna ublíží všem.

Oba:

Snad to zas ve zdraví přežijem!

Ale rány se nikdy lidem nevyhejbaj.

Náhody národy klidně vylidní.

Nejvíc platí ten, kdo hrb shejbá!

Než se voda zas uklidní!

Štěpán:

Kéž by se tak Krysař někde chtěl ztratit!

Štěpánovka:

Něco mi říká, že spíš chce se vrátit!

Štěpán:

Zkáza je blízká, už slyším jak píská.

Oba:

Životy chce naše zhatit.

Štěpán:

Ježišmarja!!!

Štěpánovka:

Vždyť je to vlastně tak jedno, co bude.

Tetička zubatá chytí tě všude.

Štěpán:

Já nechci teď odejit!

Na onen svět...

Štěpánovka a sbor:

Tam je klid.

Stejně jen prach z tebe zbude.

Rány se nikdy lidem nevyhejbaj.

Náhody národy klidně vylidní.

Nejvíc platí ten, kdo hrb shejbá.

Než se voda zas uklidní.

Krysař:

Buď zdráv, Štěpáne, a i tebe zdravím,

ženo rybářova.

Proč bych se měl takhle mstít,

rybáři, co vyhýbá se hřích.

Vrátil jsem se jenom rozloučit.

A jen strach vám vidím na očích.

Asi jsem přece jenom nějaká stvůra,

každý ustrnul, když ve dveřích jsem stál.

A když ze sna budí moje noční můra,

snad abych radši nešel (táhnul) dál.