Die Schore

R: "Jenom okamžik

a bylo po všem

Nastavená noha,

a nebo jenom nedopatření?

To už není důležitý,

když už jsi padl

a teď zkoušíš

chytit svůj unikající život.

Každej den si vidět, jak to zkoušíš na nádraží.

A pak se, jak nejrychleji to jde,

schovat někde v křoví.

Tvůj život se stává lovem,

při kterém si obojí.

Lovec i lovený.

A je jedno, jak pevný je tvý ego."

1. Moc změnit se

máš jenom ty sám.

Tvoje hraná převaha

je totiž tvoje nastavená noha.

2. Odnaučils se plakat,

cítit a taky milovat.

Čím dýl u toho zůstáváš,

tím blíž jsi smrti.

3. Všechno je jedno,

žádnej zájem, na nic nemít chuť.

A potom, teprve když jsi sám,

potom přijde ten velkej šok.

4. Chodíš ulicema

a máš prázdný kapsy.

Musíš něco šlohnout,

protože už nemáš žádný prachy.

5. Je úplně jedno, co děláš,

stejně máš fízly za krkem.

A přesně víš,

že tě stejně jednou sbalej.

Potom tě zatknou

a na stanici dostaneš na držku.

Ale držíš hubu,

vždyť je to přece otázka cti.

R: Jenom okamžik....

6. Rád lžeš sám sobě,

a taky celýmu světu.

A když to musí být,

tak taky jenom pro pár peněz

7. Jako kamikaze,

beze smyslu a ideálu,

kráčíš svojí cestou,

ale tvoje srdce přece není z oceli.

8. Ďábel tě líbá, jako krásná žena

svými horkými rty z chladného kovu.

Ale ty jizvy nelze přehlédnout.

Zastavil ses. Nemáš volbu.

9. Tvoje sny nemají žádnou cenu,

protože heroin ti přináší smrt.

Naposledy se nastřelíš

a stříkačku najdou ve špíně.

R: Jenom okamžik....

*: Proč zrovna já? Scheiße!

Proč se zrovna já musím teď loučit?

Nikdy jsem radši neměl poznat heroin.

Ale když už jsem byl takovej hlupák a brána se

a brána se zavírá, ať je to varování

pro všechny šílence, kteří se chtějí vydat touto cestou.