Moravské pole

1. Často tady stává, unavené oči mhouří.

Dmi Emi

Statný starý muž je oděn ve svůj tmavý šat.

Na vrásčité tváři stopy dávno zašlých bouří.

Dnů a nocí, kterých nikdy nelze litovat.

2. Na tom svahu stojí odkud kdysi viděl v dálce,

dvě železné pěsti s řinčením se zatínat.

Dva veliké voje chystaly se právě k válce.

Ten den bude mnoho mužů dlouho proklínat.

R: Vlahá noc a jen měsíc bílý svítí na skály.

Jedni včera zvítězili, druzí plakali.

Krutou daň splatí české plémě, rány, hlad a mor.

Písně zlé do naší země přijdou z Branibor.

3. Na Moravském poli půda horká ještě pálí,

zrada, jak to chodí, mrcha, slaví zlatý čas.

Železná a zlatá legenda se v krvi válí.

Sám jako kůl v plotě padl král a padla hráz.

4. Starý muž se zvedá, do studené noci kráčí.

Pokaždé na tomhle místě srdce zabolí-

Spatřit zemřít krále to na celý život stačí.

Vítr sílí, žene chrabrost někam do polí.

R: Vlahá noc...

5. Vlahá noc a jen měsíc bílý svítil na skály.

Jedni kdysi zvítězili, druzí plakali.

Krutou daň platí české plémě - rány, hlad a mor.

Písně zlé do naší země přišli z Branibor.