Verbíři

Ami

1. Verbíři jdou, na bubny bubnujou,

hory doly slibujou,

když na vojnu verbujou.

Holky hřejou, víno teče a nikdo neuteče.

Jak krásně umí prosit, vyhrožovat i lhát,

když s přívětivou tváří na vojnu budou brát.

Objeví se často tak, jako kdyby spadli z mraků.

Za zvuků bubínku duše kupujou.

S úsměvy andělů, s úmysly vlkodlaků

prašnými cestami po zemích vandrujou.

R: Budeš se bát jako šílený zvíře

a někde se schovávat v zablácený díře

Ami

a oni budou zalezlí,

prostě tě převezli.

2. Sliby jsou chyby a za blbost se platí,

zlámaná grešle pálí tě v gatích.

Skutečnost je divoká a cena za to vysoká.

Verbíři jdou, na bubny bubnujou,

hory doly slibujou,

když na vojnu verbujou.

Holky hřejou, víno teče a nikdo neuteče.

Prapodivná partička - takový veselý kopy.

Už jim ale neuteče to, co jednou uchopí.

R: Budeš se bát jako šílený zvíře...

3. Celou dlouhou vojnu prej se budeš jenom válet.

Tolik hezkejch markytánek projde tvym náručím.

A je jedno pod čím praporem, hlavně koukej nezahálet.

Že prej se ti bude hodit, co tě vojna naučí.

R: Budeš se bát jako šílený zvíře...

+ Verbíři jdou... (sbor)