Tma

Zhasni světla, tma je dobrá, lesknou se v ní zuby a bělma.

 

Zdá se mi poněkud zvláštní, že o tmě kolují zlé fámy, ona je nevinná.

Mám s tou dámou vlastní romanci, i když klopýtám, stejně mě vyzve k tanci.

Já se jí za to odvděčím tím, když budeme spolu, pozhasínám ještě o něco víc.

 

Zhasni světla, tma je dobrá, lesknou se v ní zuby a bělma.

 

I kdybych zhasnul všechny ohně světa, nemůžu ji vidět a tak si budu o ní snít.

 

Zhasni světla, tma je dobrá, lesknou se v ní zuby a bělma.

 

Ale povím vám o tom, že když je tma jako v ranci, po světle se mi vůbec nestýská.

Mám s ní každonoční randevú, ale když se milujeme, vnímám její černou barvu.

Spát půjdeme, až se rozední, nechám si o nás zdát, jak ležíme pod hvězdami.

 

I kdybych zhasnul všechny ohně světa, nemůžu ji vidět a tak si budu o ní snít.

 

Někdy je jako v pytli, největší pod svícnem.

Hustá jak mlha, že můžeš ji nakrájet.

Podobně jako žhavé hvězdy,

je prostě vidět, jenom zhasni.