Helium

Býval jsem vektorem svých včerejších vin

Příliš dlouho zkoušel, co všechno vydržím

Teď jsem beztvaré nic – balónek helia

Už jsou to roky, co jsem seknul s hulením

Někdy od té doby si s tátou zase rozumím

Pane Moliére, pořád hraju Antonia

A tak tu svítím a koukám dolů

Jak nad Betlémem hvězda pomalu dohořívá

Asi už není třeba nikomu svítit na cestu domů

Neumím čekat klidný jak beduín

A pořád jsou tu lidi, kterým málo rozumím…

Eduarde, to sotva bude tvoje vina

Miluju mámu a věřím, že to ví…

Pořád pevně doufám, že říkat se to naučím

Matyáši, saj život jako kyselina

A tak tu svítím a koukám dolů

Jak nad Betlémem hvězda pomalu dohořívá

Asi už není třeba nikomu svítit na cestu domů

A tak tu svítím a koukám dolů

Jak nad Betlémem hvězda pomalu dohořívá

Asi už není třeba nikomu svítit na cestu domů