Až se zas vrátíš

1. Pomalu kouzlo ztrácejí básničky tobě napsaný,

bláhovejch slůvek závějí po bitvě dávno prohraný

ptám se, co dál.

2. Už jsi tak strašně dlouho pryč, a navíc přestala jsi psát,

a teď si, blázne, klidně křič, v oddělení nálezů a ztrát

se [: nedovoláš. :]

*: Tóny rezavý oblohou pokouší se plout,

o ně se tříští pozdravy, co k tobě nemohly už dolétnout.

R: Kráso má, trhni tou dlouhou opratí,

vždyť ráno potkají se všechny cesty klikatý,

vysněná, než se mi z hlavy vytratíš,

labutě čekají, až se zas vrátíš.

3. Stužkou svázaný příběhy psaný pod oltář,

rituál roky skládaný a ráno místo písně snář,

co mu stejně nevěřím.

R:

*: Už jsi tak strašně dlouho pryč, tak čekám, až mi začneš psát,

z tý dálky, kde se schováváš, ani slunko nedokáže hřát.

*: Napiš mi aspoň slůvek pár, vždyť na to čekám, vždyť to víš,

vždyť jsem ti o tom stokrát hrál, vzpomínku, lásko, nezničíš.

R: