Cesty za duhou

1. Cesty za duhou zůstaly v nás,

i když už nechodíme bosí,

maják na obzoru nezhasnul čas

a v koutku duše o život prosí

a čeká, až ho vzbudí jiná doba, jinej svět,

to lepší v nás.

2. Bláhovou vírou, že zboří svět,

někdy nám srdce dokáže bít,

to třeba k ránu, kdy stačí pár vět,

kdy dávno nevadí, že není co pít,

někdy nám v očích svítí láska, i když ji ředí sobectví,

je to jen v nás.

R: Dej mi ruku, mý štěstí, vždyť hledat zem,

kde nám žít nic nebrání,

to se stokrát prožít dá, a každý léto znovu a zas

krajinou polí uhání

divokej vítr, co přináší písně z hor.

3. V doteku očí pár perliček slz,

to není smutek, to vítr sem svál

úsměvy přátel a dětský sny,

jiskry všech ohňů, kde člověk kdy hrál,

proudy řek sílí z jarního tání tak, jako naše svědomí,

to lepší v nás.

R:

4. Opři se, lásko, a chvilku mě hřej,

někdy se ztrácím v tom, co v sobě mám,

pýcha a strach a špína zlejch let

v srdci mi stojí jak pohanskej chrám,

jak hvězdný dráhy našich osudů se někde v dálce klikatí

[: to lepší v nás ... :]