Mary-Jane

1. Moje Mary-Jane zas kotví v přístavu,

včera po letech jsem slyšel zpívat racky nad hlavou,

teče kořalka a léčí únavu,

holky jsou každým lokem hezčí, každej už vyhlíží tu svou.

2. Tak zase na pár hodin život podvedem,

budem si hrát, že nejsme kmáni, co jim bída čouhá z bot,

a když už víc než stáhnout plachty nesvedem,

tak aspoň nebrečíme, to nám jenom z očí stříká pot.

R: Co jsem se navztekal a nadřel

v podpalubí mojí starý neposlušný holky dřevěný,

balíky potrhanej plachet

a kluci přes palubu hloupě ztracený,

Dmi

a hořký slzy bezmoci,

to když se v bouřce kácel stožár poslední.

3. Moje Mary-Jane už není to, co dřív,

už jenom vzpomíná na starý zlatý časy bláznivý,

a tak si po těch letech říkám: žádnej div,

že čím dál častěji mám chuť přistát, i když je vítr příznivý.

R: Najdu si vás ve starý knajpě,

moji námořníci světem protřelí,

s cigárkem, pivem, pádlem v ruce,

a jako vždycky marnotratně veselý,

Dmi

sednu si ve špinavým koutě

a budu věřit, že ten večer neskončí.