Pod křížkem

Emaj7 E7

1. Když není co hrát a zívá se víc a víc

pod křížek propletených duší snáší se den

Emaj7 E7

a každej co rád i pití má rub a líc

Pán Bůh už tuší nám den končí svítáním.

2. Ráj povídálků, co prohráli zmoudření

v konečcích prstů tichej vesmír, jak zpovědník.

Tak nade vším sám, nad nicotným snažením

bloudí po bílejch místech duší neklidných.

R: Bůh neumí brát, to podzim po stráni courá

a po troškách bourá, co máš rád

náš malinkej stát.

Moc ledových králů

pomluv a svárů pošle spát

pošle spát.

3. Už posílá nám mladičká komteska z plání

co nesou krajem vítr časů minulých.

Vzkaz "nejsi tu sám", jenom se potichu dívej,

kreslím ti na oblohu píseň, jen ji vzít.

R: Já neumím brát, to podzim po stráni courá

a po troškách bourá, co máš rád

náš malinkej stát.

Moc ledových králů

pomluv a svárů pošle spát

pošle spát.

4. Tři slzy za chudý lid, v hospodě zas už se svítí,

pár hodin spánku než se kouzlo vytratí.

Na chvíli pod hlavou mít svetr, co po ohni voní

a číst si v obloze než stránku obrátí.