Poutníci

Co nesplněných přání se vznáší nad střechou

města co Bůh jim věnem dal,

časem a bídou popsaní

včerejšku blíž.

Nad hlavou křídla ptáků osudem s nima spojený

Emi Cmaj7

poutníci z prošlejch staletí,

malíři lidskejch osudů

Cmaj7

na plátnu dní.

Cmaj7

Vítr jejich fléten jak stříbro zazvoní

Emi Cmaj7

dotkne se zámků vzdušnejch bran,

na masce klauna věčnej smích

a pod ním tvář - pravda co rány otevírá.

Osudem mrtví jak dvojka labutí

když ztratí chuť někam dál jít,

opilí závratí co jim připraví

cesty bez návratů.

Ztracení v nocích a v letmých objetích

s holkou co chtěla jenom žít,

uplakaná tráva ráno vypráví

jak tančí víly z dětskejch snů.

Svý postavy si lepí z polí i kostek velkoměst

po stěnách stékají jak déšt,

pobaví a zmizí jako noc

co tisíckrát je tu pro tisíc a jedno přání.

Osudem mrtví jak dvojka labutí

až ztratí chuť někam dál jít,

opilí závratí co jim připraví

cesty bez návratů.

Ztracení v nocích a v letmých objetích

s holkou co chtěla jenom žít,

uplakaná tráva ráno vypráví

jak tančí víly z dětskejch snů.