Přišel jsi z dálky

1. Přišel jsi z dálky,

písničku v očích, jak ses na mě smál,

Hmi

naše každodenní hádky

ten úsměv jako vítr vzal,

noc plížila se k ránu

a já ti tála v náručí,

tak jako písek, co se přesýpá

tam, kam mu vítr poručí.

R1: Někdy se mi zdá, že tvý dlaně svítí tmou,

opuštěná s půlnočním větrem nad hlavou.

2. Sedím tu a prohlížím si bílej prach,

stopy tvých kroků v našem souznění,

přinesl's ho na botách,

tuláci po hvězdách se nemění,

jsem pro tebe jen přístav,

ale jsem šťastná, že smím být,

jsem klidná zátoka i chladný stín,

jsem prostě všechno, co chlap musí mít.

R2: Snad někdy se ti zdá, že jako maják svítím tmou,

to když jsi sám na prašný cestě za dálkou.

R2:

3.=1. + [: tam, kam mu vítr poručí ... :]