Schody

1. Kdekdo o pravdě zpívá, a z koutku úst

mu pomalu uniká lež,

falešná hra na čistý tóny a ve hře pár falešnejch es,

a jinej muziku vláčí jak markytánku

vzadu za vozem, za slávou dál,

jen pro ten dnešní den, jen pro jeden bál.

R: A já nejsem snad sám, kdo hledá klíče k těm dveřím,

co se otevřou, až začnem hrát

tak, jak zobák nám narost', jak kdo čemu věří.

2. Někde na schodech do nebe sedí ta parta,

popíjí a začne hrát

vždycky, když pozemská hvězdička ohlásí pád,

potom muzika krásná, až tají se dech,

po letech zazní zas tmou,

z pásku zašumí, a divná tíha jde do kolenou.

R:

R:

R: A já nejsem snad sám, kdo hledá klíče k těm dveřím,

co se otevřou, až začnem hrát

tak, jak zobák nám narost' ...