Tak trochu na tělo

1. Už si nevzpomínám, jak hladil tvůj hlas,

Fmi Fdim

když místo milování jsi četl mi z knížky

a já, unavená tvou představou lásky, šla spát.

2. Bylo to nezkažený a nudný jak čas,

když do omrzení svý vteřiny vláčí,

mám ve vlasech stříbro těch nocí zbytečných.

R: Nechtěla jsem nic víc, než prožít tu chvíli, když svítá

a na kůži pálí ten nejkrásnější hřích.

3. Když sis mě přestal plést se svatou Magdalenou,

všechno se změnilo a na těch pár nočních bouří

teď s odstupem let spíš s něhou vzpomínám.

4. Pro touhu z přesvědčení je snadný zapomenout,

že i nejhezčí sny zšednou, když se splní,

teď nejsem si jistá, kdy stojí za to chtít.

R: Ale vem si mě, jaká jsem, to jediný nabízím,

vždyť možná jen blázen má právo na štěstí.

5. Ráda si připomínám, jak voní tvůj hlas,

když po milování mi předčítáš z knížky,

a jednu věc vím: jsem šťastná jako dřív,

a jednu věc vím: jsem šťastná ...