Život po vteřinách

1. Řekni mi, řekni, co se honí ti hlavou,

když máš pocit, že tvý ryby řekou zbytečně plavou,

Ami

řekni mi.

Řekni mi, řekni, kdo ti stojí o tu lásku,

o ty večery a noci v póze bohémských pásků,

řekni mi.

R: Zlehka jak dým se rozpouští

dny po vteřinách, pro děti člověka na soudný den,

zvoní na věžních hodinách

i trnů je víc než stihne otupit čas.

2. Spočítej rozumně svý má dáti - dal,

je ti přes třicet a stejně nejsi Bůh ani král,

snad jen já.

Snad jenom ty mi někdy stojíš za tu lásku,

za ty večery a noci, za tu frajerskou sázku

na život.

R: Zlehka jak dým se rozpouští

život po vteřinách, na krátko na zemi a na dlouhý rok,

spaní po cizích peřinách,

jen na vlastní krov, nějak nám nezbývá čas.

3. Když vany zhasnou, sejdem z očí i z mysli,

lesklí od potu a rozdaný těm co zrovna přišli.

Zestárlí na cestě a hrdí na tu lásku,

na to že jsme někm přivezli svou frajerskou sázku

na život,

na život,

na život.