Brouk

bída co ji radost střídá

že se zdá že moh bys bejt

dál modrý voči svý krvavý máš

to znáš když něco si dáš

díra tam kde byla víra

to nech bejt na to se neumírá

křídla zas ti někdo stříhá

ale kdo věří svoje peří

zas si narůst dá

připomínáš brouka

co z nebe se kouká pod sebe

kde louka je že by přistál

kolmo do kraje

připomínáš brouka

co z nebe se kouká pod sebe

kde louka je že by přistál

kolmo do kraje