Vstávej

Představ si, že je mír a klid, všechno můžeme mít, že nám nic

neschází život píše román, je teplá zem.

Je mír a klid, kam chceme můžeme jít, štěstí nás provází život píše

román a já tu jsem.

Zvu tě na divokej let, do neznáma, vzhůru nohama, je všechno mezi

náma a já jsem ten,

kdo tu teď mokne, zpívá pod oknem, až do rána, chce tě nazpátek a

není to sen, vždyť já jsem do tebe blázen.

Vstávej, nenech mě čekat, ještě na to sílu mám,

vstávej, nenech mě čekat, vlítnu tam jak uragán,

vstávej, nenech mě čekat, ještě na to sílu mám.

Představ si, že všechno ladí, nic nám nevadí,

daleko od města, my dva a příroda, nechceme přestat,

vůně kopretin, stromy, pod nima stín, kolem teče voda,

nic nám neuteče, tak přestaň brečet, vždyť já jsem do tebe blázen.

Vstávej, nenech mě čekat, ještě na to sílu mám,

vstávej, nenech mě čekat, vlítnu tam jak uragán,

vstávej, nenech mě čekat, ještě na to sílu mám.