Masér Franta

Emi

Franta je masér a on děká s masem

úsměv knír skrývá, z dvou metrl se dívá

když pot z čela stírá, jeho ukrutná síla

Emi

zmítá mým tělem, už cítím jej celé

Naběhla mu žíla, teď v rukách mě svírá

cítím se v pasti, je konec všech slastí

podivný zvuky, jak lámal by větve

on zlomil mi nohu a pak řek jen vztekle

R: Jó - tenhle slabou kostru má

Jó - Frantu tady každej zná

Prosím tě nešil, to občas se stane

říká mi klidně a zrak mu jen plane

já zavolám bráchu soukromej je doktor

sedí hned za zdí, ordinuje do dvou

Tak veci se mají, že má hodně sádry

levně ji koupil, teď tvrdne mu záhy

podnikaj všichni, jo každej nečumí

brácha mu píchl, dělal co umí

R: Jó - tenhle...

Kdo mohl to tušil, že jedou v tom spolu

naštěstí je doktor a papír má k tomu

když pomyslím na to, že kopal by hroby

tak nevím, zda Franta by zůstal u nohy