Tíha

Ve tmě se skryvá láska zkalená jedovatá tiše pálí tajně před ni zavzdychám

ztrací se chvíle vysněná duše mladá mizí v dáli studna přání vysychá

nad ranní tíhou netuší co tu hledá nemá chvály to si karty zamíchá

zatmělé srdce zabuší němý slova dlouho zrály ted už pouze odmitá

a někam dál marně utíká a slzy polyká zůstanou jenom kouzla nechtěná

málo se rozpadá ta tíha veliká zhasíná světlo v našich představách

zabírá velká přání ve skalách a prohraná pevně pálí v myšlenkách

nad ranní tíhou netuší co tu hledá nemá chvály to si karty zamícha

zatmělé srdce zabuší němý slova dlouho zrály ted už pouze odmitá

tak odchazí a nemilý nepozvaný aby zpátky plný síly přispěchal

jen pro radost tak spanilý vychytralý něco málo ze své sbírky zanechat

a někam dál před ním utíká a slzy polyká zůstanou jenom kouzla nechtěná

málo se rozpadá ta tíha veliká zhasíná světlo v našich představách

zabirá velká přáni ve skalach a prohraná pevně pálí v myšlenkách

chci si přát at tíha není věčná silami odchází očima od sazí čekám až odplazí se někam do dáli

kde se odhalí už bezbraná tak nastává noci nesmělý duše zvětralý až do rána a dál se ptám kdy se odhalí ona to zabalí ona se podá