Kouzelnice

1. Dávno už jsem neprožil tu noc,

kdy mi v srdci tančíval chór

plachých kouzelnic,

napřed jenom volal o pomoc,

jenže nakonec chtěl víc a víc,

R: a netrestej mě Bůh, já byl jsem rád

a dosyta si užíval těch her,

Emi Hmi

dlouhých jako tisíc chiliád

a nesmělých jak světla v podvečer.

2. Láska, to je věčný proletář,

poslední a nečitelné slovo na stránce,

jen jedenkrát jsem viděl svoji tvář

v očích jak dvě zlaté monstrance

a potom jsem ti vplétal do vlasů,

jako by nikdy neměly už růst,

natříhané proužky madrasu

a venku právě končil masopust.

R: Noc, to krásné tratoliště hvězd

a vyzývavá dáma v brokátu,

jak chtěl bych jednou do tance ji vést

a kamejku jí vetknout do šatů.

3. Už nebudu hrát si se slovy

a staré modly vzývat v rozvalinách města Kiš,

nikdy dřív jsem nebyl takový

a nikdy dřív jsem nebyl smrti blíž

a za okenním ránem nový den

a slunce jako svatý poustevník

voní indočínským šelakem

jako žena, když dozní její křik.