Svetabol

Večer noci podléhá,

ticho jako v kostele,

většina už uléhá,

každej jak si ustele.

Světabol je neleká,

ani nezaútočí,

jen se krčí a čeká,

kdo s tý židle seskočí,

on totiž

tiše v koutě jako pěna číhá

jak hyena, jak hyena,

světabol.

:[Jádýadá, jádýadá, jádýadá, jádýadá]:

Geniální básníku,

zoufale nepochopen,

smyčku vážeš na kliku,

mozek v lihu potopen.

Roleta je stažená,

židle už je na stole,

smyčka je utažená,

stojíš tu už snad sto let.

A přitom

tiše v koutě jako pěna číhá,

jak hyena, jak hyena,

světabol.

:[Jádýadá, jádýadá, jádýadá, jádýadá]:

Žádný kroky, žádnej hlas,

seš daleko vod lidí,

snad tě najdou ještě v čas,

snad to někdo uklidí.

Geniální básníci,

Slezte z židlí, jděte spát,

sotva čtyřicátníci,

nebo se jděte dovožrat.

Vždyť to jenom

tiše v koutě jako pěna číhá,

jak hyena, jak hyena,

světabol.

Vždyť to jenom

tiše v koutě jako pěna číhá,

jak hyena, jak hyena,

světabol.