Pochodeň

Prohází náměstím sklopený hlavy

nějak to přečkají, snad se to spraví

Mámy se strachují a lžou svým dětem

já mám svůj ideál, můžu hýbat světem

Vím, že mě pochopíš, i když to bolí

nerad se ohýbám pod něčí holí

časy se vylepší, rány se zhojí

lidem oči otevřít, vždycky něco stojí

Ve jménu života hořím

hořím...

Mrtvý je ten, kdo jen pro sebe žije

kdo vzdá svůj boj a za živa hnije

Hořím, hořím...

Víš stejně jako já, že zlá je doba

knotem je lhostejnost, olejem zloba

V srdci mám pochodeň, zapálím oheň

až se volně nadechneš, v dobrým na mě vzpomeň

Ve jménu života hořím

hořím...

Mrtvý je ten, kdo jen pro sebe žije

kdo vzdá svůj boj a za živa hnije

Hořím, hořím...