Zítra je daleko

krajina neznámá

a přece povědomá

pařáty stromů a vrány

ve vzduchu těžko

si připouštím že už

jsem vlastně doma

oči mám slepený

prachem od výbuchů

tak mě tu máš jak psal

jsem v dopise přišlo

mi že ta snad musí

být celá věčnost teď

tady stojím v celý

svý polní kráse na

prsou jizva a kříž

za statečnost

dám svůj kříž za

teplou skrýš za pár

dní kdy mám k tobě

blíž dám svůj kříž

za plnou spíž zítra

je daleko a nejistý

to víš

sundám si kabát

zapálím cigaretu

ty sklopíš oči

co nejsou bez viny

nikdo z nás neví

kdy dá sbohem

světu a tak se neptám

kdo hřál mý peřiny

dnešní noc

vytěžím s vidinou

zlatokopů tak se mě

prosím tě přestaň

zbytečně ptát zítra

se vracím zpátky

do zákopů svý

srdce odstřihnu

jak ostnatej drát

dám svůj kříž za

teplou skrýš za pár

dní kdy mám k tobě

blíž dám svůj kříž

za plnou spíž zítra

je daleko a nejistý

to víš zítra je

daleko a nejistý

snad to pochopíš ...