Hádej Matyldo

1. Prodírám se mlázím a mám těžkou kabelu,

do které vkládám vše to, vo čem sním,

a za hlavu házím vše co stojí za belu,

pro tebe zpívám a jahody jím.

Hádej, Matyldo, hádej, Matyldo,

jak mnoho váží jen jedinej sen,

o tom, že složím ti píseň a tíseň z duše vyženu,

a pak už tu tíhu už vysypu ven.

2. Brání se houští a tíží mě kabela,

do které si tajně vkládám to, vo čem sním,

a tma se na mne spouští a to by dělat neměla,

neboť tu zpívám a nenajdu rým.

Hádej Matyldo, hádej Matyldo,

jak mnoho váží jen jedinej sen,

o tom, že svítá a vítá mě Matylda a neděle,

tolik snad váží jen dubovej kmen.

3. Tak světem se vláčím, a táhnu s sebou kabelu,

do které teď vkládám štíhlý tón,

tón, který se chvěje, chvíli plnej naděje,

potom se ztrácí a jsem jako on.

Hádej, Matyldo, hádej, Matyldo,

jak mnoho váží jen jedinej sen,

o tom, že tóny, ty tóny ti svážu v jednu kytici

a najdu záhon a s notama jen.

4. Prodírám se tmou a mlázím, mám přetěžkou kabelu,

do které ukládám ze snů rým,

a za hlavu házím vše, to co stojí za belu,

pro tebe zpívám a jahody jím.

Hádej, Matyldo, hádej, Matyldo,

jak mnoho váží sen, kterej teď mám

o tom, že jednou tě zvednou ty moje ruce do nebe

a pak tě ke snům do kabely dám.