Je nám 40

1. Jako když padá sníh

věčný svou bělostí,

tak i můj život kráčí

stejnou lehkostí.

Ohlédnout se zpátky

na to si stačím sám

i když životní splátky

já už dávno splacené mám.

R: Je nám čtyřicet,

jako tenkrát když ses ptal

kolik že nám zbývá cest

po kterých jsem se tak hnal.

Teď když je nám čtyřicet,

a my stojíme tu dál,

i když přitom je tu s námi

to další nekonečné století.

2. Oplétám se sítí

ze samých radostí,

já jsem však silnější,

cítím z lidských hloupostí.

Ten kdo rád kreslí vrásky,

a přeje mi abych tu byl,

tak dlouho, než čas vnutí

říct, co jsem dělal a jak jsem žil.

R:

Mezihra...

R: Je nám čtyřicet... (2x)