Vlak 30-50

To zpoždění ještě doženem,

Teď sem, hochu, posaď,

Něco ti povím, ty víš, co je bludná loď?

Takový koráb, prý je jich moc,

Co bez posádky bloudí a když je noc,

Tak straší námořníky, ti víc, než bouře,

Se bojí toho zvláštního kouře,

Co ohlašuje bludnou loď a mají strach,

Když ji vidí houpat se na vlnách.

Jenom se nesměj, je to tak, jenomže já, hochu,

Já znám bludnej vlak.

Podívej, je to tvoje první cesta

A tak měl bys znát

Příběh rychlíku 30-50, nočního vlaku,

Který jednou ze stanice vyjel ven

A prvním hradlem řádně ohlášen

Nedojel už do žádné stanice

A od té doby nejvíce bývá viděn

Na tratích, jako je tato a za nocí

Jako tahle je a kde jenom jedny koleje

V té chvíli jsou – tam vlaky dva se nesnesou.

Koukni do zrcátka, jak jsi zblednul,

To znamená, že už se bojíš, svítí červená

Máme čas, já to dopovím, protože ještě o tom vím,

Že tenhle bludný vlak nikdo neřídí,

Nemá strojvůdce, jezdí bez lidí,

Představ si, že semafory nevadí

mu vůbec, sám správnou výhybku si přehodí

a jezdí si kudy chce ten 30-50

a zmizí dřív než stačíš poplach udělat.

Ještě ti řeknu něco nakonec

Je tu taková divná věc, totiž

Jestliže nějaký vlak snad se srazí

S tím rychlíkem 30-50, tak ten bludný vlak

Tam nenajdou a jen trosky vagónů druhého

Vlaku jsou rozházeny po trati a svědků pár

Vždycky popíše nejdřív hrozný žár a

Potom zvláštní zář kolem vlaku

A za okénky žádná tvář.

No tak, už se netřes, přece nebudeš se bát!

Víš, celý ten vlak 30-50 je jenom vtip, který

Vyprávíme nejdříve každýmu cucákovi,

Co je u nás poprvé a myslí si, že už všechno zná.

To nám to uteklo, svítí zelená, tak jedem

A už se netvař vztekle tak.

Podívej, proti nám jede vlak, už ho zdravím,

Teď zastaví… ne… je rychleji…

Proboha! Po naší koleji!

Nesměj se , tohle není vtip, máš zdravý oči,

Vidíš líp než já! Okna vagonů září do noci,

Horko najednou, pojď mi pomoci! Podívej!

To není možný snad!

Má na mašině číslo 30-50….