Strom bičovaný větrem

Nocí se vznáší chladná víra

na plátně bledne zátiší…

v bolestech svých pár štětců sbírá

a hlasy vůkol neslyší...

Nad Seinou krouží černá vrána

mračna se stáhla nad Paříž

je slyšet tepot bubnů z rána

beznaděj klesá níž a níž...

R: Jako Strom bičovaný větrem

v bouři se zmítá dál

jak můra pod světlem

když tančí svůj rituál

Rána jsou zvadlá,večer skleslý

a dny tak marné čekání

touha mu do snů obraz kreslí

jak se toulá s Paulem Bretaní...

Tak málo síly už mu zbývá

nad polem zní křik havraní

smrtící výstřel v kapse skrývá

v noci ho budí ze spaní...

Cesty co nikam nevedou

za chvíli den se zešeří

tak málo přátel kolem stolu

marně tu čeká s večeří

marně tu čeká s večeří...