Mrtvej

Dívám se na sebe z nebe a zdá se,

dneska už nepudu po svejch.

Tohle neni jen sen,

mám strach, kde to sem,

u ledu náladu mám.

Dole teď leží mí bezvládný tělo,

tak můžeš mi říct,

co se tam vlastně dělo.

Elektrický šoky

1.2.3. pal a ty voláš mě zpět.

Mrtvej, sem mrtvej, mrtvej, sem mrtvej,

A ty voláš mě zpět.

Nahoru v rozporu proti všem zákonům...

Padám

Zezdola nahoru do časoprostoru...

Padám

Nahoru stále výš kam už nevidíš...

Padám

Já padám a nevim kam, kam se to propadávám...

Dívaj se na mě a dělá se jim zle,

nečumte, jděte si po svejch.

Mí tělo tam leží jak ten kus hadru,

havrani v kvádru už čekají.

Nad ním se sklání pár hrdinů bez jména,

slova vzdálená, světla a siréna.

Ustupte dál, nabíjet - pal.

A ty voláš mě zpět.

Mrtvej, mrtvej, sem mrtvej

A ty voláš mě zpět

Mrtvej, mrtvej, sem mrtvej

A ty voláš mě zpět

Nahoru v rozporu proti všem zákonům...

Padám

Zezdola nahoru do časoprostoru...

Padám

Nahoru stále výš tam už nevidíš...

Padám

Já padám a nevim kam, kam se to propadávám...

Všechny barvy sou tak nějak podivně šedý,

a tvý tváře bledý a poslední vzdech.

Teď zvuky jakoby zázrakem ztichly,

sem v černobílý grotesce němý.

Pak přethl se film a ozve se do ticha,

to tvý volání a finální replika,

nabíjet - pal a dlouhej tón.

Mrtvej, mrtvej, sem mrtvej

A ty voláš mě zpět

Mrtvej, mrtvej, sem mrtvej

A ty voláš mě zpět

Nahoru v rozporu proti všem zákonům...

Padám

Zezdola nahoru do časoprostoru...

Padám

Nahoru stále výš kam už nevidíš...

Padám

Já padám a nevim kam, kam se to propadávám...

vrať se už zpět

vrať se už zpět

vrať se už zpět

Zpět, zpět, zpět, zpět... mrtvej.

Nahoru, nahoru...

A ty voláš mě zpět

Nahoru, nahoru...

Nahoru, nahoru...

A ty voláš

Nahoru, nahoru...

A ty voláš mě zpět

Nahoru v rozporu proti všem zákonům...

Padám

Zezdola nahoru do časoprostoru...

Padám

Nahoru stále výš kam už nevidíš...

Padám

Já padám a nevim kam, kam se to propadávám...