Poprava blond holky

Katův sluha volá,

že se právě koná,

poprava blond holky,

která byla svolná.

A za kousek stříbra,

šla prej s každým spát,

ubohá ááá

a já ji měl tolik rád.

Kněz už ruce spíná,

málo času zbývá,

nad hlavou blond holky,

sekera se zdvíhá.

Holka hlavu sklání,

když v tom volám stát,

ubohá ááá

vždyť já ji mám pořád rát.

Ví snad nějakej soudce,

proč se dala svést,

jak je bídně holce,

nemá-li co jíst.

Král však povel dává

a blond hlava padá,

škoda je tý holky,

byla ještě mladá.

I když žila v hříchu,

měla právo žít,

ubohá ááá

v nebi je jí možná líp.