Odraz tváře

Znova zhasíná se den

stíny tmavnou v zákoutích a míří k výšinám

kočky škrábou, chtěj jít ven

a na střechách stárnoucích se plíží, já je znám

A ty spíš, jak jsem si přál

o sto tisíc metrů dál

a v tom místě kde jsem já

jenom modrá záře, do tmy svítí

Možná ohlídneš se zpět

jak se hroutí tenhle svět

možná ptáci vzlítnou

co v nás dřímou spousty let

Na zdi kalendář už ví

řádky dní se sbíhaj dál, stárnou víc a víc

a stopy vášně dřívější

silně blednou, snídám sám a s láskou dá se říct

A ty víš že jsem si přál

bejt o tisíc kroků dál

je to víc než můžu dát

jen odraz tváře

Ohlídneš se zpět

jak se hroutí tenhle svět

možná ptáci vzlítnou

co v nás dřímou spousty let

Možná ohlídneš se zpět

jak se hroutí tenhle svět

možná ptáci vzlítnou

co v nás dřímou spousty let

A ty spíš jak jsem si přál

tak blízko a tak dál

je to víc než můžu dát

jen odraz tváře, co ve tmě svítí

Možná ohlídneš se zpět

jak se hroutí tenhle svět

možná ptáci vzlítnou

co v nás dřímou spousty let

Možná ohlídneš se zpět

jak se hroutí tenhle svět

možná ptáci vzlítnou

co v nás dřímou spousty let

Možná ohlídneš se zpět

jak se hroutí tenhle svět

možná ptáci vzlítnou

co v nás dřímou spousty let

Možná ptáci vzlítnou

co v nás dřímou spousty let