Pouta

Tíseň z minulejch dní

Dýchá, je slyšet za zdí

Vnímá, dělá že spí

a ze snů který sváděj se probouzí

Píseň, v hlavě mu zní

loučí se s příčetností

Svíjí se nenávistí

ale ví že v tu chvíli je v bezpečí

a že zítřek mu sílu už nezvětší

a že výhrou ten zápas neskončí

Spoutej mě, já neumím žít sám

spoutej mě na lůžku ze střepin

rány si sám rozdírám

Spoutej mě, já neumím žít sám

spoutej mě, železo do slabin

vrážej, rád ochutnám

Válčí o zbytek sil

Prýští, dehet ze žil

lízá, aby si ho smyl

nemá vůli se vzpírat tak odstoupil

další zápas se s rámusem přiblížil

Spoutej mě, já neumím žít sám

spoutej mě na lůžku ze střepin

rány si sám rozdírám

Spoutej mě, já neumím žít sám

spoutej mě, železo do slabin

vrážej, rád ochutnám

Bůh se už smíchy tříská

svůj harém roztančí

Zrůd na mě seslal zástup

Snům věřit nestačí