Kouřová

1. Je půlnoc město už spí ozvěnou kroky nám zní

do ztichlejch oken budem řvát že nám zas ujíždí vlak

nikdo nás neuslyší

2. To člověk moh´ by se rvát hádat se rozčilovat

a lidi budou mlčet dál najednou bláznem ses stal

nikdo tě nevyslyší

3. Ať stále prší a houšť stejně je kolem nás poušť

jednou tak najít chladnej stín a padnout do kopretin

nemyslet na to co víš

4. Na chvíli zapomenout z tohohle světa se zout

Už taky jednou přestat snít nedoufat bylo by líp

že moudrost světa kdy sníš

R: Snad jednou budeme si blíž

možná že za rok nebo za století spíš

Cmi Gmi

a nebo budeme se rvát

až nám zas ujede i ten poslední vlak

5. Jak jenom líp máme hrát - místo strun ostnatej drát

a v hrdle nějak vázne hlas zkoušíme znovu a zas

rozbořit vysokou hráz

6. Snad sebou strhne nás proud ač špatně umíme plout

jednou snad najdem jinou zem tisíců krásných jmen

kde tolik nepálí mráz

R: Snad jednou

7.=1.