Slečna Vrah!

Pojď ještě jednou to chci zkusit,

Tvůj oheň je silnější než já.

V absintu jsou démanty noci

a z každé kapky prýští tma.

Tohle město mi připomíná hvězdu,

ticho a špína klíčí v nás.

Nasaď si trnovou korunu ze snů

a Bůh nás nemá rád a Bůh nás nemá rád.

Uhýbej, vrať se k nám,

schovej se v přítmí –to znáš.

Rozlámej hlavolam,

toužíš se vzít mi – co mi dáš?

Ta saň má tisíc tlam,

lovci jsou střídmí – vyjdou dráž.

Obrovský sebeklam

smíš do žil vlít mi.

Chceš střílet, tak pal,

jak u zdi bych stál.

Já už nemůžu dál

bez míst, kde bych lhal.

Prosím Tě, vzlykám, jak v starých sítích

tu ke dnu klesám, přemýšlím, že bych plách.

Chci utéct, vím kam, most pod sebou vznítím

a potom z dálky pošlu Ti jen svůj strach.

Anebo zruším předlouhou cestu

a vpustím světlo do myslí skrytých v tmách.

Lásko, už tuším jak se vyhnout trestu.

odhalím pravdu – vždyť Ty jsi slečna vrah!

Chceš …

Uhýbej, vrať se …

Chceš …