Nikdo z nás dvou

čas je ostrej jako nůž, říkám si tak se vzmuž,

do očí hledím ti dál..

čas je ostrej jako nůž, vděk pomíjí jak růž,

nic o co bych sám stál..

tvůj hlas je sladkej jako mámení,

však cítím jenom chlad

a led co nemám rád..

svírám tvou pravici, která mrazí..

až příjde její čas,

k zemi mě srazí!

nikdo z nás dvou, nic nevidíš a nevnímáš..

nic kolem nevnímáš..

nikdo z nás dvou.

zdvořilý tón a nóbl háv a hlavu pyšně jako páv,

pózy a fráze a bezbarvé věty,

laciné role, co zevšední léty..

tvůj hlas je sladkej jako mámení,

však cítím jenom chlad

a led co nemám rád..

svírám tvou pravici, která mrazí..

až příjde její čas,

k zemi mě srazí!

nikdo z nás dvou, nic nevidíš a nevnímáš..

nic kolem nevnímáš..

nikdo z nás dvou.