Lyrics František Nedvěd

František Nedvěd

Devatenáct

1. Když ráno čtu v Tvých očích: jsem stá či stoprvá?

Mám strach, že láska skončí, mám strach, že potrvá.

Pak něčí hlas shůry zavelí a trubač troubí - vpřed

a léta běží zpět.

Najednou je mně i tobě

divukrásných devatenáct let.

2. Když večer čtu v Tvých očích: má lásko jediná.

Když jiskra nepřeskočí a spadne do klína.

Pak zase hlas shůry zavelí, já kordem švihám hned

jak Zorro svoje zet

Najednou je mně i tobě

divukrásných devatenáct let.

R1: Když ztichne noc a ty usínáš, ta chvíle před ránem

já chci Tvým Cyranem

a Hamletem a Romeem

a možná, že i d'Artagnanem být

d'Artagnanem být

Pod Tvou hřívou sen se vzpíná

Pierot i Kolombína

Na polštáři v tobě dřímá

divukrásných devatenáct let.

3. Když běh se změní v chůzi a chůze v krok-sun-krok

Čekám na dotek můzy, jak hřebec na obrok

R2: Ale ten hlas shůry nevelí, teď zastavil se svět

teď zastavil se svět

Nikomu se ani nesní

že máš oči jako lesní med

jako lesní med

Koukáš na mě potměšile

zachumlaná do košile

Však zas bude mně i tobě

divukrásných devatenáct let.