Lyrics František Nedvěd

František Nedvěd

Hvězdičky plály

Hvězdičky vzplály, zmlkly i skály, podvečer vlahý byl.

Zmlkla i říčka, když jsem tvá líčka poprvé políbil.

Byla jsi tenkrát v té chvíli krásná,jak obláček bílý,

ústa tvá hřála, snad si se bála, že bych ti ublížil.

Ruka tvá bílá pel retú skryla, přede mnou ve dlaních.

Kraj s nocí splýval, když jsem ti zpíval písničku o rúžích.

Byla jsi tenkrát v té chvíli krásná, jak obláček bílý.

Hlas mého lkaní po milování zanikl v peřejích.

Měsíc se vznítil, na skály svítil, nás oba přikryl stín.

Lesklé slzičky jako hvězdičky skanuly na tvúj klín.

Byla jsi tenkrát v té chvíli krásná,jak obláček bílý.

S uvadlou vúní zmizel nám v túni věneček z kopretin.