Jablůňka

Tam v údolí u bílejch skal

voní jablůněk sad

a kmínky hlídač přivázal ať můžou zpříma stát

Ten sad se táhnul pod strání

až tam, kde stával kříž

vtom zdálky divný hvízdání

se neslo blíž a blíž

Tulák měl v ranci písničku

a slípky cestou krad´

když ztratil v trávě tkaničku

na míste zůstal stát

Ten vandrovník byl línej hoch

a bosej nechtěl jít

tu dostal nápad, že by moh´

jablůňce šňůrku vzít

Pak deště krupy střídaly

a vítr silně dul

jablůnku snadno vyvalí

vždyť schází jí ten kůl

Však bouřka přešla, vítr ztich´

a teď se světe div

ten strom se ohnul, pak se zdvih´

je krásnější než dřív

Jablůňka od té příhody

zestárla o pár let

však spoustu sladké úrody

jí můžem závidět

Já njsem žádnej zahradník

však říkám na svou čest

když volnost stromkům prospívá

i nám snad dobrá jest

když volnost stromkům prospívá

i nám snad dobrá jest