Klekání

1. Už klekání zvoní, už díkú je čas,

svou hlavu skloní i kraj kolem nás.

Ukládáš k spánku své oči jak len,

a v páleném džbánku se probouzí sen.

R1: Den končí a stíny se dlouží,

pak soumrak a z lesú jde chlad.

Už klekání zvoní, tak přestaň se ptát,

proč máš mě ráda a proč mám tě rád.

2. Já poznám tvúj úsměv, já poznám tvúj dech,

znám i tvou chúzi, když stoupáš po schodech.

Jak před léty voníš, jak před léty spíš,

ale před tím než usneš mi řekneš, vždyť víš.

R2: Jak před léty stejně mě hladíš,

jak před léty tišíš múj hlad,

už klekání zvoní, tak přestaň se ptát,

proč máš mě ráda a proč mám tě rád.

3. Už klekání zvomí, už díkú je čas,

svou hlavu skloní i kraj kolem nás.

Spí chasa z mlejna a usnul i chlív,

ty pořád si stejná, si stejná jako dřív.

R3: Jen stříbro tvých vlasú mě mejlí,

vždyť bral jsem si blondýnku snad.

Už klekáni zvoní tak přestaň se bát,

já vlastně nevím, proč mám tě rád