Nesmíš se bát bejt chvíli sám

1. Seděl mladík, měl hlavu v dlaních

pod ním řeka, kolem klid

jak mě zahlíd´, tak rovnou se namích´

a že prej mám raděj´ zas dál jít.

Já však viděl, že má oči lesklý

tak mi pověz, proč ten splín

jestli malér máš kvůli ženský

tak to já ti možná poradím,

jó, já ti možná poradím.

R: Nesmíš se bát bejt chvíli sám

snad umíš si na svým stát,

pláč je špatnej pán

takže měl bys ty lásky jen do hrsti brát

a za hlavu je zahazovat,

právě tak, jak jsem je zahodil já.

2. Řeči plynou a svět dál se točí

pak zvednu se a chci jít dál

vtom však vidím pár modrejch vočí

v modrý sukni stát opodál.

Rady jsou jen prázdný fráze,

který chodíš za humna krást

a že máš lásky za hlavu házet,

najednou zdá se jako prázdnej žvást,

jó, zdá se jako prázdnej žvást.

R: 2x

Nesmíš se bát bejt chvíli sám (10x)