Kostlivec

Ve staré Praze stojí známý dům,

základní kámen položil český král

Vědo a učení, buď v Karolinu,

město bude o krok dál.

Před mnoha léty zde učil profesor,

nezdravě posedlý anatomií.

Tajemný doktor Hyde býval jeho vzor,

trpěl stejnou mánií.

Podivín byl, tak na to dáme krk,

na kus řeči chodil snad jenom do márnic.

Pořádného života si ani neusrk,

kromě vědy neměl nic.

Pro svoji zvláštní divnou povahu,

měl přezdívku Jackyll, kdo by o ni stál?

V Karolinu uviděl raritní postavu vtěle sluhy,

co tu pracoval.

Výšku měl málem dva sáhy a půl,

ve stoje mohl ptačí hnízda šacovat

Neúnavný profesor si chladné ruce mnul,

majitelem těla chtěl se stát

Uzavřeli smlouvu, smlouvu posmrtnou,

mladičký dlouhán potají se smál.

Za dvě kopy zlaťáků prodal kostru svou,

stařík se mé smrti nedočká

Plnými doušky sám sebe užíval,

po krčmách chodil, děvčata miloval.

Až jednou nad ránem pod obraz se sťal,

život panský vůz mu vzal.

Netrvalo dlouho a v Karolinu

stála kostra sluhy v koutě u dveří,

kochá se tu profesor snad každou hodinu,

svému štěstí nevěří

Železnou ulicí, ač je to k nevíře,

chodí v noci kostlivec a v ruce drží hůl,

|:Tělo své chce vykoupit, tak žebrá peníze,

zatím má jen kopy půl:|