Panská laň

Náj náj naj naj náj ......

Dobré jitro, milý můj,

nebe kreslí obraz Tvůj,

krásný den se zdá.

Na rtech mám z malin sladkou růž,

náš syn je statný muž,

dál se jak malý ptá.

Tenkrát pod mým srdcem hřál,

když Tě v poutech vedli, spal,

snad zaplakal.

Pohladils něžně ruce mé,

do Tvých dlaní schoulené,

"Buď silná", zašeptal´s.

Ptej se, proč smutné oči mám,

pohár štěstí nebyl dán

nikdy nám.

Osud nám poslal nouzi, hlad,

a další nástrahy nám klad´,

nikým nepozván.

Zoufalý zabil´s panskou laň,

za život náš zaplatil daň,

proč nejvyšší.

Druhým krutou výstrahou

nahnali strach Tvou popravou,

na milost neslyší.

Dobré jitro, milý můj,

neseme květy na hrob Tvůj,

krásný den se zdá.

Vlídné oči, které znám,

velké dlaně, samý šrám,

po Tobě má.

Jediné co já dobře vím,

Tvou ruku jednou pohladím,

až kytky ponese nám sám...

Náj náj naj naj náj ......