Poslední milá

Hlava se točí a ze břicha tahám si meč,

můj život končí, stejně jak zmařená zteč.

Kde ses tu zjevila, má první lásko,

vybledlá tvář za smuteční maskou,

oči mě šálí a v hrdle vázne mi řeč.

Tak prohni se v pase a roztanči svět,

jsi jediná, kdo mi dnes zbývá,

jediný okamžik vrátil bych hned,

ty byla jsi první má milá.

K tažení na východ hejtman už rozkazy dává.

Má ženo z pouště, krásná, snědá a žhavá.

Navždy a bez konce já nechtěl jinou,

hvězdy se třpytily nad Palestinou.

Sen o naší lásce k životu sílu mi dával.

Tak prohni se v pase a roztanči svět,

Jsi jediná, kdo mi dnes zbývá.

Ty chvíle štěstí vrátil bych hned,

jak krásná jsi byla, má milá.

Tak prohni se v pase a roztanči svět,

Jsi jediná, kdo mi dnes zbývá.

Ty chvíle štěstí vrátil bych hned,

jak krásná jsi byla, má milá.

Korouhve vlály a černý dým linul se v dál,

vždy jsem byl lokajem, nyní jsem mohl být král.

Dech se až tajil, bylo to snadné,

práci a neplatit tvé tělo vnadné,

slzy jsi stírala a já se divoce smál.

Tak prohni se v pase a roztanči svět,

Jsi jediná, kdo mi dnes zbývá.

Pach studu stranou šel hned,

ty's musela být moje milá.

Tak prohni se v pase a roztanči svět,

Jsi jediná, kdo mi dnes zbývá.

Pach studu stranou šel hned,

ty's musela být moje milá.

Neznám tě, kdopak jsi? Prosimtě odejdi pryč!

Chladně se díváš, z očí však sálá ti chtíč.

Nejsi a nebudeš nikdy má milá,

tvá ledová ruka však prstem mi kývá...

V té ruce svíráš od třinácté komnaty klíč.

Tak prohni se v pase a roztanči svět,

ať ostří tvé kosy se kývá!

Bezduchá krása, srdce jak led,

už navěky budeš má milá!

Tak prohni se v pase a roztanči svět,

ať ostří tvé kosy se kývá!

Bezduchá krása, srdce jak led,

už navěky budeš má milá!

Už navěky budeš má milá!

Už navěky budeš má...