Podivnej krámek

Stál na konci města domek skoro zbořenej

A v něm malej krámek, na půl zavřenej

Pak stačilo jen cinknout a sehnat co jsi chtěl

Tam neplatil jsi penězma i tím byl proslulej

To potom, když jsi vešel a slušně pozdravil

Prapodivnej chlápek, tě tiše zastavil

Nenechal se odbýt případným nezdarem

A vypadal, že vyspí se, až v noci za barem

Nikdo vlastně nevěděl, kde se tady vzal

Možná to tu zapích, když Švédy domů hnal

Nebo v druhý válce, tu zůstal za vlakem

Že ty trable přežil, je malým zázrakem

Jen za pár nitek tabáku ti tašku věcí dal

A za malinkou placku, se na pult vyškrábal

Pak sáhnul někam vysoko, do polic k větráku

A vytáh mapy zažloutlý od starejch burčáků

Na poslední chvíli ... říkal, byly schovaný

Když po chalupě dupaly mi boty kovaný

Teď dám ty mapy tobě, dnes uzrál správný čas

Už brzy tady končím a tajemnej měl hlas

Ke starým mapám bednu a náký metály

Říkal, když je dostával, že hrály fanfáry

Pak jedný noci skočil, za zády plameny

Když utichly motory a pilot zraněný

A stejně jako přišel, tak zmizel bůhví kam

Zlomenej klíč napoví, že už je zase sám

Snad někde v jiný zemi, za městskou hranicí

Kde našel novej domov a jinou stanici

Asi to chtěl osud, že dostal jsem ten dar

Měl jsem tuhle možnost - dneska vám povídal

Že snad jako jedinej, poznal jsem u vína

Žijícího u nás - padlýho vojína