Balada o Ira Hayesovi

Ira Hayes, Ira Hayes

R: Už tu není Ira Hayes, teď už vám neodpoví,

jak skončil tenhle Indián, to málokdo už ví.

Ta zem je strašně vyprahlá a žízní ještě dnes

duch muže, co tam umíral se jménem Ira Hayes.

A tak bych vám chtěl vyprávět, proč už jen modrý hory

tam nad údolím Phoenix znaj Ira Hayesovu story.

Jiskřivá voda tisíc let nosila do údolí

život rudému národu a vláhu jeho polím.

Vzali mu právo na vodu, když přišli muži bílí

a od těch dob rodila jen bodláky a býlí.

R:

Po svých otcích byl Ira Hayes a jeho Amerika

neměla pro něj nikdy víc než kabát nádeníka,

pak přišla válka a Ira Hayes najednou nebyl jiný,

pod hvězdnou vlajkou plul se bít do písků Ivo Jimy.

Byl jedním z mála těch, kteří tu bitvu přežili

a tenkrát jen pro něj hvězdy na vlajce svítily.

Když přišel mír, tak divná změna najednou se stala,

ta jeho zem už Indiána napotřebovala.

R:

Tak začal Ira hodně pít a policejní vůz

mu hvízdal, když se někdy bouřil, indiánský blues.

Dva palce vody v příkopu za mrazivýho rána,

hrob jinej ta zem neměla pro Hayse Indiána.

R: